Setkání III - 1.část

16.04.2011 10:45

 1. Epizoda

V kapitánově kajutě bylo ticho.Na můstku byla gama směna a velení vystřídal Scotty.

Spojovací chodby na Enterprise byli tiché,jelikož velení považovalo za důležité , aby byla posádka zvyklá na běžný čas ,který se shodoval s pozemským .Směna gama byla tedy noční a byla i tak brána.

Noční klid neplatil jen pro ty,kteří byli momentálně ve službě.I ti co nemohli spát, museli režim dodržovat.Všichni kromě kapitána......

Velitel lodi má nejvyšší odpovědnost ergo určuje si směny sám , pokud šéflékař nenařídí jinak.

 

Přesto....dnes v noci tomu bylo jinak.James Kirk ležel na lůžku a očima upřenýma do temnoty si promítal události posledního týdne.

Povýšení,seznámení s chodem a technickámi parametry lodi , seznámení s novou posádkou.

Všechno bylo vzrušující ..........konečně byl kapitánem své vlastní lodě.Jeho sen se stal skutečností a on se cítil báječně až na jednu maličkost.

Předem se připravoval na oficiální seznámení se svým vědeckým důstojníkem , připravoval se psychicky na to,že uvidí po letech muže , na kterého nemohl zapomenout. Byl si vědom svého i jeho postavení - toho,že nesmí dát najevo nic z jejich minulosti .

O tomhle přemýšlel již předtím.....po počátečním šoku ze zjištění , že jeho vědecký důstojník bude právě Spock , se rozhodl........

Kariéra byla na prvním místě , kromě toho....vždyť se jedná o Vulkánce.Nejen ,že nikdy ani koutkem oka nenaznačí co mezi nimi bylo , ale tuto "chybu z mládí" jednoduše vymaže ,jako by neexistovala.

Co bylo,bylo.Co je,je.

Kaiidith.....jak říkají Vulkánci.

 

Plány jsou však jedna věc ,ale realita je mění.

Když z dálky zahlédl jeho vysokou štílou postavu ,když se ocitli tváří v tvář - byla všechna Kirkova předsevzení ty tam.

Srdce se mu zastavilo a pak rozeběhlo šílenou rychlostí a on opět pocítil tu neuvěřitelnou přitažlivost jako kdysi.

Ulevilo se mu ,že si Vulkánci ruce běžně nepodávají , neboť nechtěl aby cítil její třas,který nemohl ovládnout.Spock nenaznačil vůbec ,že by se znali ,přesně jak předpokládal.

Byl korektní,klidný a jakoby nezůčastněný.

Kirk byl nakonec rád ,že jeho prvním důstojníkem je Gary Mitchel , kamarád ze studií z posledního ročníku.Provedl ho po lodi - ne sice, že by to bylo potřeba , neboť Kirk znal Enterprise do nejmenších podrobností , ale odvedl jeho pozornost jinam a přesně tohle potřeboval.

Nechtěl už myslet na toho flegmatického Vulkánce, nechtěl se zaobírat myšlenkami na to ,co se událo před lety....chtěl si užívat jen nádherný pocit vítězství nad tím ,že je kapitánem hvězdné lodě- té nejlepší a nejrychlejší ve své třídě ,to- že se se svou posádkou vydá tam , kam se dosud člověk nevydal.

 

Když pak Kirk ležel ve své kajutě , uvědomil si ,že tahle záležitost se Spockem nikam nevede.

Je teď jeho podřízeným a pouze tak ho bude brát. A v duchu se modlil , aby svému přesvědčení také dostál.....

 

 

2. Epizoda

Kapitánův deník

hvěždné datum:48538

Po střetu s neznámou silou schopnosti Garyho Mitchela stále sílí.Teď je pod stálým lékařským dohledem a zdá se v pořádku.Nicméně , jeho údaje vykazují nejen neskutečnou psychickou sílu ,ale pozoruji u něj i změnu osobnosti.Obavy vědeckého důstojníka Spocka o bezpečnost Enterprise se zdají být reálné.

 

Kapitán Kirk s důstojníky seděl v poradní místnosti a právě vyslechl Spockův návrh na vysazení Garyho Mitchela na opuštěné planetě Delta Vega.

S Garym se za posledních pár týdnů velmi spřátelili , v podstatě mu pomohl zapomenout na fiasko při setkání se Spockem.Nechat ho na Deta Vega se mu velmi příčilo ,ale nebezpečí hrozící posádce i samotné Enterprise svévolí Garyho nevyrovnané mysli bylo velké a on si nemohl dovolit ignorovat varování vědeckého důstojníka.

Vyslechl návrh mladé doktorky ,která evidentně okouzlená Mitchelovým charismatem,

nesouhlasila s vulkáncovým drastickým nápadem a navrhovala vyčkat ,jak se situace vyvine.

Nakonec bylo rozhodnuto - a Kirk se jen velmi těžko smiřoval se ztrátou prvného důstojníka a přítele.

Osazenstvo se zvedalo a opouštělo poradní místnost,když tu si Kirk všiml , že se Spock zastavil a chystá se mu něco říci.

V očekávání k němu pozvedl oči.

Spock se zatvářil vážně a pronesl:"Kapitáne,pokud se tato akce nepovede , máte jen jedinou možnost - zabijte ho , dokud ještě můžete."

Kirkovi se nahrnula krev do tváře a on měl chuť nakopnout Spocka za jeho bezcitná slova.

"Vypadněte!" zasyčel a v tu chvíli si uvědomil,že to není jen kvůli Gary Mitchelovi.

 

Kapitánův OSOBNÍ deník

hvězdné datum:48540

Nebýt Spockovi ostražitosti a profesionálních doporučení , již bych byl mrtev a Enterprise dozajista zničena.Nyní si uvědomuji svou chybu , posuzovat ho z lidského hlediska.

Jeho schopnosti logicky zhodnotit situaci a doporučit optimální řešení jsou ve službě neocenitelné a myslím ,že jsem je - zatížen minulostí-přehlížel.

A když mi pak na můstku , pozorujíc zkoumavě můj výraz , řekl:"Cítil jsem s ním",pochopil jsem ,jak mylné byli moje představy o něm.

Že je v něm více než jen chladná logika a přitažlivý zevnějšek - mnohem víc - a já se budu snažit toto vše , co skrývá za svou přísnou tváří , objevit.

 

 

Kapitánův deník (oficiální)

hvězdné datum:48541

Gary Mitchel zahynul ve službě.Vědecký důstojník Spock jmenován zároveň do funkce prvního důstojníka.konec.

 

3. Epizoda

Po třech měsících mise si J.T.Kirk připadal dočista sžitý s posádkou i samotnou Enterprise.

Působili dojmem velké rodiny a jejich respekt ke kapitánovi začal být zcela upřímný.

Spojový důstojník Uhura byla veselá, milá a chytrá dívka,kormidelník Sulu se ukázal jako neocenitelný profesionál a navigátor Checov byl přesný a pečlivý mladík.

 

Nejvíce si Kirk považoval Montgomeryho Scotta , zvaného Scooty , který , jako hlavní inženýr ,dokázal s lodí možné i nemožné a budil dojem ,že jakékoliv ohrožení motorů Enterprise je jeho osobní záležitostí.

Novým šéflékařem se stal Leonard Mc Coy , jelikož starý doktor Brodick onemocněl a následně byl poslán do penze.

Kirk měl upřímnou radost z přidělení Mc Coye , byl to jeho starý přítel z dob studií a přestože si zpočátku s prvním a vědeckým důstojníkem Spockem nepadli zrovna do noty, postupem času utvořili nevšední ,nerozlučnou trojici.

 

Kirk si zvykl projednávat důležitá rozhodnutí s oběma.Spock se vyjádřil vždy logicky a přesně , zatímco McCoy na vše nahlížel citově a psychologicky.

Byli jako oheň a voda , jako žár a mráz.

Jejich slovní půtky začali být vyhlášené, neboť doktor nepřestával do chladnokrevného Vulkánce rýpat a Spock nemínil nabručenému a jízlivému doktorovi nechat poslední slovo.

 

Kirk měl zpočátku tendenci svého oblíbeného důstojníka bránit,ale brzy zjistil ,že to není zapotřebí.Bystrý a pohotový Vulkánec dokázal šéflékaře natolik uzemnit , že měl kapitán silný dojem , že Spock svou flegmatičnost pouze předstírá a uvnitř se skvěle baví.

Brzy po jeho jmenováním prvním důstojníkem si Kirk uvědomil , jak nepostradatelný pro něj začínal být.

Přestože mu stále připadal jako nejhezčí a nejpřitažlivější stvoření ,přibyla k těmto kladům i věrnost , spolehlivost ,loyalita a naprostá důvěra v jeho profesní úsudek.

Zřejmě jako jediný si však všiml i rozporů v něm , zvlášť ve snaze si za každou cenu udržet odstup a pokud možno nikdy neodkládat masku ,za kterou skrýval svou lidskou polovinu.

 

Párkrát se při práci střetli pohledem a Kirk , vyvedený z rovnováhy ze zjištění , že ho Spock pozoruje , volil milý zvlněný úsměv ,o kterém bylo známo , že je neodolatelný.

V takové situaci předvedl Vulkánec svůj poloúsměv, jak to James nazýval - milimetrové pozvednutí pravého koutku úst a k tomu nikdy neopoměl tázavě pozvednout obočí , jako by se ptal - "co to má znamenat?"

Tyto prchavé okamžiky unikali osazenstvu na můstku , ovšem Kirkovi dávaly najevo , že na něj Spock přece jen nezapoměl .I když u něj si nemohl být jist ničím.

 

4. Epizoda

Spock seděl v meditatní pozici ve své kajutě ,ozářené jen slabým plamínkem svíčky.

Pokoušel se uspořádat své myšlenky a potlačit nepříjemné emoce ,které se draly na povrch.Bylo to stále těžší než předpokládal.

Události dnešního dne ho nepříjemně ovlivňovali , zvláště pak nebezpečný transport kapitána Kirka se svým negativním dvojníkem.Přestože mu tato událost zpočátku připadala fascinující , zvláště pak analytický rozbor povahy dobra a zla , síly a slabosti a možnost vidět na vlastní oči tuto rozpolcenost-později převládaly hlavně obavy z toho , podaří-li se spojit Kirkovu osobnost bez následků zpět.

 

Spock si poposedl a přiložil dlaně k sobě a propletl prsty bez ukazováků, jak byl zvyklý při větším soustředění.

Chtěl si pečlivě rozebrat situaci od jejího počátku.

 

Ještě pod velením kapitána Pikea se dozvěděl o jeho brzkém odchodu a nástupu Kirka jako nového kapitána.Emoce,které v tu chvíli pocítil byly prudší než všechny za posledních pět let ,od oné chvíle ,kdy ho student Kirk vyprovokoval k něčemu ,na co by rád zapoměl.

Na tu noc ,kdy odhodil VEŠKERÉ zábrany a stal se méňe než zvířetem ,poháněným vlastními pudy.

Přestože to byl nejsilnější zážitek jeho života , Spock cítil ráno stud ze zjištění ,čeho je schopen.Jelikož mu tato událost stále vrtala hlavou ,záměrně se ještě dvakrát dostal do obdobné situace ,aby zjistil hranice svého sebeovládání.S úspěchem zjistil , že necítí nic víc než zvědavost a mírné pobavení.

A pak přišel ten den ,kdy se po letech střetli na můstku .

Vulkáncova tepová frekvence se natolik zvýšila , že bylo zapotřebí silného stupně

sebeovládání,aby si zachoval svou tvář.

Cítil ,jak se Kirkovi chvěje ruka a to ho z nepochopitelných důvodů velmi potěšilo.

Jeho oříškové oči se leskli jako tehdy a přestože se dost změnil ,vypadal přitažlivěji než jak si ho pamatoval.

Spock byl zmaten a vyveden z rovnováhy.

Co na tomto muži bylo tak zvláštního , proč na něj tak působil?

 

Jelikož však jejich vzájemná přitažlivost neměla naději na budoucnost , bylo by nelogické dávat najevo cokoliv a proto se Spock snažil vytěsnit všechny nežádoucí myšlenky na něj.

Meditoval a plnil své pracovní povinnosti.

Když ustoupil počáteční zmatek z nepochopitelných psychických pochodů a Spock začal trávit více času po boku svého kapitána , s uspokojením poznal , že jeho přítomnost na něj působí uklidňujícím dojmem.

 

Leckdy se jeho myšlenky zatoulaly k oné noci a to bylo důvodem jeho občasných zkoumavých pohledů upřených na něj.Kirk to ale vždy nějak vycítil a usmál se na něj takovým způsobem, že Spock jednoduše MUSEL reagovat stejně.

Ve skutečnosti to byl jen slabý náznak úsměvu ,ale pro Vulkánce byly tyto reakce stejně nepřiměřené jako kdyby se celé osazenstvo můstku popadalo za břicha.

 

V takové chvíli ho zaplavil pocit potřeby spojit své vědomí s jeho , přestože toto bylo určeno jen zaslíbeným párům.Oné noci na akademii měl také sto chutí to udělat ,ale záblesk odpovědnosti k takovému vážnému počinu ho zadržel. Nemohl přece spojit svou mysl se zcela neznámým mladíkem.

Nyní si to přál.....i když to bylo velmi nelogické.

 

 

5. Epizoda

Na palubě Enterprise vládl chaos.Neznámá infekce, zavlečená z rozpadající se planety , zachvátila členy posádky a kapitán Kirk jen bezmocně přihlížel nebezpečí,které se na valilo ze všech stran.

 

O'Reilly , který se zabarikádoval ve strojovně , si prozpěvoval irské písně v intercomu , Sulu pobíhal po chodbách s kordem a děsil ostatní , zatímco doktor Mc Coy si na ošetřovně lámal hlavu nad protilékem.

Všechno bylo na draka.

Kapitán Kirk si prohrábl nervozně kštici svých zvlněných světlých vlasů a snažil se zachovat klid.

-Ještě ,že je tu Spock...- pomyslel si a jeho pohled se na moment střetl s jeho , jako už tolikrát předtím.

Kirk zrudl a otočil se zpět.

-Do háje- pomyslel si , - copak jsou jeho telepatické schopnosti tak rozvinuté, že ví , co si myslím ?

 

Enterprise se přibližovala nebezpečně blízko k rozpadající se planetě a jako by to nebylo málo , Scotty ho právě informoval , že ten blázen O'Reilly odstavil motory.

-Sakra- zaklel Kirk a vyskočil z křesla.......

 

- - -

 

První důstojník Spock procházel po chodbě a zhnuseně sledoval , jak působí infekce na členy posádky.Už tak se všichni chovali nelogicky a někdy i iracionálně , ale tohle byl vrchol.

Infikovaní na palubě se smály , plakali nebo upadali do svých fantasmagorických představ a v tomto jejich stavu bylo nemyslitelné , aby se pohnuly z místa.

Po tom , co s panem Scottem zpacifikovali O'Reillyho a získali přístup do strojovny , se stavil na ošetřovně , aby zjistil , jestli už doktor pokročil ve vývoji protiléku.Doktor tam nebyl , zato sestra Chapelová ano......

 

Spock se otřásl ,když si znovu přehrál výstup se sestrou Chapelovou.....to její vyznání - to byl snad zlý sen.

Po celou dobu nepustila jeho ruku a on cítil všechny její proudící emoce , zesílené virem. Ani nemusela nic říkat , cítil tu vášeň k němu , touhu po jeho těle , něžnost s kterou ho chtěla pohladit.

Cítil se tak nepříjemně , tak divně , tak............

Najednou se zarazil.

Po těle se mu rozléval zvláštní pocit a on si uvědomil , kde se najednou vzal ten nebývalý chaos v jeho hlavě. Nejdřív ta negace a teď.....

S hrůzou si uvědomil ,že je infikován a nemůže proti tomu nic dělat. Jeho pečlivě skrývané city získali nadvládu nad jeho vulkánskou myslí a v něm vířil chaos vzteku na otce , soucit s matkou , lítost nad svým životem ,nad celoživotním břemenem zadusit svou lidskou polovinu a především ta slabost pro Jima - touha a něha - proč má nad ním takovou moc?

 

- - -

Kirk běžel po chodbě a hledal Spocka. Bez jeho pomoci s výpočtem vzorce o fúzi sa studena nemohou nastartovat motory a všichni zahynou.

Našel ho v jeho kajutě v neuvěřitelně zbídačeném stavu a při pohledu do jeho zmučených temných očí mu bylo jasné ,že je nakažen i on.

Kdykoli jindy by tuto možnost sobecky uvítal ,ale ne teď.

"Spocku" snažil se ho Kirk probrat a uchopil ho za ramena , " poslouchej mě.."

 

- - -

Dotek jeho rukou v něm zvedl vlnu vzrušení ,kterou nepocítil již dávno.Chtěl mu to vysvětlit....zapoměl na stud , na strach z prozrazení jeho rozpolcenosti.

Měl toho tolik na srdci a nevěděl kde začít.

Chtěl mu vysvětlit své chladné chování , které mu krutě diktuje jeho vulkánské dědictví ,jeho nucenou přezíravost , lítost , kterou cítil se všemi lidmi , kteří se připoutají citově k nim - Vulkáncům.

Ale Kirk ho neposlouchal. Mluvil jen o nějaké fúzi ,která ho v té chvíli vůbec nezajímala.

A pak to přišlo.Políček zprava i zleva.

Neuvědomil si ,že ho kapitán chce probrat z letargie - pocítil jen obrovský vztek.

JEHO kapitán , jeho Jim....ho udeřil a on mu chtěl právě vylít své srdce , říci mu konečně jak silně je k němu vázán , jak moc ho potřebuje , jak moc ho chce připoutat k sobě navždy.

 

Vlna vzteku po pohltila a on ho udeřil vší silou ,až Jim přelétl přes stůl .

Když pak viděl ,jak se sbírá ze země se zakrvácenými ústy , něco ho přemohlo...

Něco,co mu vždy pomohlo , co znal už od dětství - důvěrně známé , tolik proklínané i potřebné.

Potlačil ten nepříjemný chaos seč mohl , napřímil se ,nasadil svou masku a začal s výpočtem fúze.

 

°°O°° 

 

Kapitánův deník

hvězdné datum 48580

Krize zažehnána.První důstojník Spock pomohl svým vzorcem výpočtu k bleskovému startu Enterprise a tím jsem unikly z dosahu vybuchující planety . Dr. Mc Coy našel lék na virus , který se rozšířil skoro na všechny členy posádky.konec

 

 

6. Epizoda

Kapitánův deník

Hvězdné datum:48958

Po zjištění , že na planetě Omikron Ceti 3 stále žijí osadníci , jsme ihned zahájili jejeich evakuaci.

Jejich zástupce však tvrdí , že nebezpečí od Bertoldových paprsků nehrozí a všichni chtějí zůstat.

Situace vypadá obtížně.Výsadek zjišťuje podrobnosti.Kirk konec.

 

- - -

 

Kirk seděl sám a opuštěný na můstku a a zoufale přemýšlel , jak se z této situace dostat.

Celá posádka Enterprise byla na planetě ovlivněna sporami z neznámých rostlin - p ouze on jediný zůstal parazitem nedotčen.

Nejvíce ho překvapil Spock.Nepředpokládal by , že spory mohou Vulkánce ovlivnit , ale když ho pak uviděl ruku v ruce s Leylou , cítil se , jako by ho někdo udeřil prudce do žaludku.

S hrůzou zjistil , že má Spock na sobě kombinézu , kterou oblékali kolonisté.

 

-Kde je jeho uniforma? A kdy se , k sakru , převlékl?-

-Proboha....on s ní......oni spolu..-

Kirkovi se žárlivostí a vztekem zatmělo před očima.

 

Spory - rostliny , které parazitují na člověku natolik , že ovlivňují jeho psychiku a on se pak cítí uvolněný , šťastný a bezstarostný.

Spock , pod jejich vlivem , držel Leylu kolem pasu , líbal jí do vlasů a ausmíval se tak něžně , že se Jamesovi svíralo srdce.

Ostatní členové posádky se chovali podobně - chtěli zůstat na planetě , nic je nezajímalo a přihlouple se usmívali.Byli šťastní a spokojení bez touhy po čemkoliv.

 

- - -

 

Spock se cítil tak , jako ještě nikdy v životě.Už když ho Leyla vedla směrem k neznámým rostlinám , cítil ostražitost.Jeho zvědavost však zvýtězila a on se přiblížil.V té chvíli ho zaplavily spory , které rostliny uvolnily jeho směrem a on je vdechl.

Po počáteční prudké nevolnosti se najednou ocitl v jakoby jiném světě.Na ničem nezáleželo - vnímal jen krásu přírody kolem sebe , pocit naprostého uvolnění a štěstí.

Jeho bezchybná logická mysl byla zastíněna něčím novým , opojným jako droga.Pocit euforie ho naplnil a on se usmál na Leylu , která se k němu nakláněla v očekávání polibku.

Nebyl schopen myslet na nikoho a na nic.

 

- - -

 

Kapitánův deník

Hvězdné datum:48959

Už vím , jak pomoci posádce od vlivu spor.Budu však potřebovat pomoc pana Spocka.

Je to obtížné , neboť v něm budu muset vyvolat prudkou reakci emocí.....

 

Kirk čekal na Spocka v přenosové komoře.

První co viděl , když ho přenesl na palubu , byl jeho široký úsměv.

" Jime!" uvítal ho Spock a chystal se ho obejmout.

Kirka zachvátila pochybnost , že to nedokáže. Kolikrát si přál vidět Spocka šťastného a s normálním úsměvem na tváři . A teď ho musel vyprovokovat ,snad i těžce urazit ,aby ho zbavil toho vlivu. Stokrát, tisíckrát raději by ho políbil , pohladil ...i více...I když na druhou stranu- bylo to přece v jeho vlastním zájmu , aby se zbavil parazita , který ho držel v zajetí.

Kirk cítil obrovské dilema ,ze kterého mu pomohla jen jediná věc.

Ta kombinéza.......

Kirk si vzpoměl na Leylu , jak využila své příležitosti a k ČEMU.......

Zaplavila ho vlna žárlivého vzteku a on pro jistotu popadl basebalovou pálku....

 

- - -

 

Kapitánův deník

Hvězdné datum:48960

Postupně jsme s důstojníkem Spockem všechny členy posádky a kolonisty zbavily spor z rostlin.

Evakuace proběhla v pořádku a Omikron Ceti 3 je nyní v karanténě.

 

 

- - -

 

Kapitánův OSOBNÍ deník

Hvězdné datum:48960

Dodatek:Všichni lidé byli nakonec rádi , že jsme je dostali z područí parazita , který je takovým způsobem ovlivňoval.Všichni až na jednoho - Leylu.Vím , že Spocka již dávno milovala a tohle byla její šance.Bohužel pro ni-poslední.

Nakonec jsem k ní cítil soucit.Vím dobře , jaké těžké břemeno je miloval Vulkánce...ach jak dobře to vím.Zvláště pak po noci strávené s ním.

Na to musí být silná povaha.Silná a vytrvalá.A to já jsem.

Kirk konec.

 

 

2. část

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek